Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB), Buštěhrad

Autoři: prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D.
Poradenství v oblasti nízkoenergetických budov: prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.
Investor: České vysoké učení technické v Praze
Lokalita: Třinecká 1024, Buštěhrad
Rok dokončení: 2014
Fotograf: Monika Žitníková

Urbanistické souvislosti
Jedná se o území bývalé sochorové a středojemné válcovny SONP Dříň, dnes uvolněné pro potřeby Komerční zóny Dříň. Objekt UCEEB tak vstupuje jako zcela nový impuls rozvoje území do specifického charakteru průmyslového brownfieldu obklopeného industriální estetikou. Stavební pozemek je návrhem rozdělen na několik částí s různým určením. K východu je orientovaná vstupní část, s přístupem pro pěší a parkovištěm zaměstnanců i návštěvníků. Tato část pozemku je veřejně přístupná, s komponovanou parkovou úpravou a vodní plochou. Západní část pozemku je oplocena a slouží jako venkovní manipulační i testovací plocha. Z této plochy je také řešeno zásobování a vjezdy do zkušební haly.

Architektonický koncept
Rozmanitost výzkumné práce (od počítače až k poloprovozní hale) se odráží i ve struktuře stavby. Hlavní hmotou kompozice je blok testovací haly, ke které jsou na severní a východní straně připojeny nižší části se specializovanými laboratořemi, laboratořemi pro vyhodnocování výsledků a s výukovou místností. Dominantu sestavy tvoří dřevěný hranol se šikmo seříznutými čely posazený na střechu laboratoří sloužící jako kancelářské křídlo. Tento hranol pohledově stabilizuje celou architektonickou kompozici stavby ve vztahu k okolí a zároveň jednoznačně vymezuje polohu hlavního vstupu do budovy. Jižní solární stěna sloužící pro testování technologií využívající sluneční energii je zároveň poutačem stavby definujícím její účel.
Pro naplnění požadovaného stavebního charakteru jsou v objemovém řešení budovy vytvořeny podmínky orientací stavby ke světovým stranám, zvolením netradičního konstrukčního systému a navržením různých typů obalových konstrukcí. Jednoznačná orientace podélné osy stavby západ – východ umožňuje umístění některých typů solárních zařízení na k jihu obrácené části stavby (fotovoltaické články na střešní světlíky haly, vzdušný kolektor na jižní fasádu haly) a naopak příznivé osvětlení specializovaných laboratoří a testovací haly /světlíky/ od severu.  I předpokládané technické vybavení budovy je navrženo s ohledem na připravované energetické experimenty.
Pro hlavní nosnou konstrukci bylo demonstračně zvoleno lepené lamelové dřevo a to jak na halovou, přízemní tak i dvoupodlažní část budovy.

Provozní řešení
Dispozičně i provozně je budova rozdělena na tři vzájemně propojené části. Do centra dispozice je navržen vstupní a administrativní dvoupodlažní blok, který v 1.NP obsahuje vstupní/výstavní halu s recepcí, zasedací místnost, WC a šatny zaměstnanců a technický blok (prostor vzduchotechniky, plynové kotelny, strojovny chlazení, rozvodnu elektro a serverovnu). Hlavní vstup pro zaměstnance a návštěvy je z východu, zásobovaní je navrženo na protilehlé straně z oplocené manipulační plochy. Schodištěm a výtahem je 1.NP propojeno s 2.NP, kde jsou pracovny zaměstnanců – stálých i příležitostných – rozdělené na dvě skupiny, do individuálních pracoven s přilehlou zasedací místností a do halové kanceláře s možností volného uspořádání pracovních skupin.
Z jihu je ke střednímu bloku připojena testovací laboratoř – testovací hala, stavebně řešená jako univerzální, přízemní, horem osvětlená hala. Hala je přístupná přímo ze vstupní části. Vjezdy a zásobování haly jsou ze západu, z oploceného venkovního manipulačního prostoru. Testovací hala slouží k velkým pokusům na celých testovacích budovách i jejich komponentách v měřítku až 1:1. Část haly je vymezena přímo pro sestavení testovaných konstrukcí, další prostory jsou vyčleněny pro prostorově náročnější zázemí (klimakomora), jižní dvoupatrový trakt haly pak pro akustickou komoru, specializované laboratoře a sklady.  Pro manipulaci s těžkými břemeny uvnitř haly je doprava zajištěna vidlicovým elektrovozíkem a dvěma portálovými jeřáby. K východnímu boku haly přiléhá přízemní část s prostorami pro další laboratoře a vyhodnocování vzorků.
Ze severu přilehá ke střednímu bloku přízemní, 12m hluboký trakt specializovaných laboratoří. Lehké laboratoře budou využívány jak k podpoře probíhajících výzkumných projektů, tak k provádění samostatných pokusů v malých měřítcích. V kontaktu se vstupní halou je do tohoto traktu včleněna výuková místnost, která slouží jak pro příležitostnou výuku, tak pro pořádání odborných seminářů.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT vzniklo za podpory Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).